Až spadne poslední hvězda (XVII)

1. dubna 2011 v 13:45 | Atyiya
(Člověk)

Dnes večer za ruku tě vezmu
až na vrchol a navzdor všemu.
Dlaň k dlani.
Čas na přání.


(Hvězda)

Kouzlo okamžiku,
první hvězda padá.
Zabraň vzlyku,
vždyť měla tě ráda.
A stále bude.
Ať cokoli zbude
na konci světa.


(Člověk)
Jen se dívej,
letí další.
Klidně si zas něco přej,
to po čem tvé srdce baží…


(Hvězda)

Snílku můj,
volně dýchej.
Klidně stůj.
Volně létej.


(Člověk)

Svobodu sis tedy přála?
Ať je po tvém, máš ji mít.
Nutil jsem tě, bys tu byla.
Přestanu, jen ať máš klid.


(Hvězda)
Večer kráčí dál a dál.
Řekni mi jen, zda ses bál.
Máme ještě o co stát?
Když je stále, co si přát…


(Člověk)

Až poslední hvězda spadne,
Zůstanu tu sám.
Bude tma a krása zvadne.
Zbudu tu já sám.

Už poslední hvězda padá,
ta co mě snad měla ráda.
Ta, co jsem ji miloval,
za kterou bych život dal.


(Člověk)

Už poslední hvězda spadla,
ta, jež na srdce mi kladla:
Buď sám sebou.
Stůj si za tím,
za názorem sobě vlastním,
o němž polemiku vedou.

Ach, má krásná hvězdo padlá,
byla jsi tu dlouhá léta
a teď na kraji světa
na místě, odkuds' spadla.
Stojím já, ten nicotný
člověk láskou nemocný.


(Padlá hvězda)

Silný buď
a hlavu vztyč.
Vypni hruď
a klidně křič.

Svět ti patří,
tak si věř.
Však to spatří
divá zvěř.

Ty jsi vůdce.
Vypni hruď.
Lidstva vůdce.
Tak jím buď!


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama